нє
Vzhled
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Srov. čes., sloven. ne; pol. nie; hluž. ně; dluž. nje; rus., ukr., běl. не; bulh. не; srbochorv. ne; slovin. ne.[1]
částice
[editovat]varianty
[editovat]- нѣ- (zápor prézenta бъіти)
význam
[editovat]- negace větného členu
- нє придъ разоритъ нъ испльнитъ – Nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. [Mt 5, 17 – Zogr As]
- нѣсмь достоинъ да въ домъ мои вънидєши – Nejsem hoden, abys vstoupil do mého domu. [Mt 8, 8 – Zogr Mas As]
- zesilující částice po záporných zájmenech a příslovcích (tzv. dvojitý zápor)
- ащє и вьси съблазнѧтъ сѧ о тєбѣ • азъ николижє нє съблажнѭ сѧ о тєбѣ – Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne! [Mt 26, 33 – Zogr Mar As Sav Ostr]
- никомѹжє ничьтожє нє рьци – Ne, abys někomu něco říkal! [Mk 1, 44 – Zogr Mar As Sav Ostr]
- negace záporných sloves, zesilující výsledný kladný význam
- нє нє имѣ исѹсъ водъі – Ale vodu Ježíš měl! [Supr 483, 12]
srovnej
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.