нє

staroslověnština

etymologie

Srov. čes., sloven. ne; pol. nie; hluž. ně; dluž. nje; rus., ukr., běl. не; bulh. не; srbochorv. ne; slovin. ne.

částice

varianty

• нѣ- (zápor prézenta бъіти)

význam

1. negace větného členu
   • нє придъ разоритъ нъ испльнитъ – Nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. [Mt 5, 17 – Zogr As]
   • нѣсмь достоинъ да въ домъ мои вънидєши – Nejsem hoden, abys vstoupil do mého domu. [Mt 8, 8 – Zogr Mas As]
2. zesilující částice po záporných zájmenech a příslovcích (tzv. dvojitý zápor)
   • ащє и вьси съблазнѧтъ сѧ о тєбѣ • азъ николижє нє съблажнѭ сѧ о тєбѣ – Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne! [Mt 26, 33 – Zogr Mar As Sav Ostr]
   • никомѹжє ничьтожє нє рьци – Ne, abys někomu něco říkal! [Mk 1, 44 – Zogr Mar As Sav Ostr]
3. negace záporných sloves, zesilující výsledný kladný význam
   • нє нє имѣ исѹсъ водъі – Ale vodu Ježíš měl! [Supr 483, 12]

srovnej

• ни