обичам

bulharština

výslovnost

• IPA: [oˈbit͡ʃəm]

etymologie

Spojením předpony об a základu вик. Viz také обичай, které z předpokl. praslovanského *оb-vуčаjь, jež souvisí se slovesem *učiti. Srovnej také např. polské obyczaj a české obyčejný, obyčej, zvyk.

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

význam

1. milovat, mít rád
   • Искрено обичащият винаги е готов да даде любовта си, без никак да се безпокои дали тя ще му бъде върната или не. – Ten, kdo upřímně miluje ("upřímně milující") je vždy připraven dávat svou lásku bez toho, aby se staral, zda mu bude vrácena či nikoliv.
   • Има десетки милиони кучкари в САЩ, между тях със сигурност има и такива, които обичат домашните кучета повече от хората. – V USA existují desítky miliónů pejskařů, mezi nimiž se jistě najdou takoví, co mají radši psy než lidi.

synonyma

1. любя, харесвам, скъпя, предпочитам

antonyma

1. ненавиждам, мразя, презирам

související

• обичливост
• обичен
• обичлив
• обич
• обичане