zvyk

čeština

výslovnost

• IPA: [zvɪk]

dělení

• zvyk

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	zvyk	zvyky
genitiv	zvyku	zvyků
dativ	zvyku	zvykům
akuzativ	zvyk	zvyky
vokativ	zvyku	zvyky
lokál	zvyku	zvycích
instrumentál	zvykem	zvyky

význam

1. činnost či akce, kterou někdo v určité situaci většinou koná
   • K vánočním zvykům patří i štědrovečerní kapr.
2. mn. zvyk (1) tradiční obyčeje charakteristické pro určitý společenský celek

synonyma

1. návyk, obyčej, mrav

překlady

1. návyk

   • angličtina: custom, habit, practice
   • finština: tapa
   • francouzština: habitude ž, coutume ž
   • italština: costume m
   • latina: mos m
   • němčina: Gewohnheit ž, Sitte ž
   • slovenština: zvyk m
2. obyčeje, tradice

   • angličtina: tradition
   • italština: usanza ž
   • němčina: Brauchtum s

související

• zvyklý
• zvykat si
• zvyknout si

přísloví, úsloví a pořekadla

• zvyk je železná košile

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-11-08, [cit. 2012-11-28]. Heslo zvyk.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Zvyk ve Wikipedii