Přeskočit na obsah

она

Z Wikislovníku

ruština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

zájmeno

[editovat]
  • osobní

skloňování

[editovat]
pád tvar
nominativ она́
genitiv её / неё
dativ ей / ней
akuzativ её / ней
instrumentál е́ю / не́ю
lokál ней

význam

[editovat]
  1. ona

srbština

[editovat]

varianty

[editovat]

zájmeno

[editovat]
  • osobní

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ о̀на о̀не
genitiv ње̂, је њи̂х, их
dativ њо̂ј, јој њѝма, им
akuzativ њу̂, је (ју) њи̂х, их
vokativ - -
instrumentál њо̂ј, јој њѝма
lokál њо̂м њѝма

Obsahuje-li věta tvar је pomocného slovesa perfekta, používá se v akuz. sg. namísto příklonného zájmena је tvar ју.

význam

[editovat]
  1. ona