отец
ruština
[editovat]etymologie
[editovat]Z praslov. *otь̀cь, AP (a°/b) → starorus. оте́ць, AP (b).[1][2]
výslovnost
[editovat]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | оте́ц | отцы́ |
| genitiv | отца́ | отцо́в |
| dativ | отцу́ | отца́м |
| akuzativ | отца́ | отцо́в |
| instrumentál | отцо́м | отца́ми |
| lokál | отце́ | отца́х |
Je dochován tvar vokativu – о́тче.
význam
[editovat]synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden / Boston 2008. ISBN 978-90-04-15504-6. Heslo „*otьcь“, s. 383.
- ↑ ZALIZŇAK, Andrej Anatoljevič. Drevnerusskij i starovelikorusskij slovar ukazatel (XIV-XVII vv.). Jazyki slavjanskich kultur, Moskva 2011. ISBN 978-5-9551-0377-8. Heslo „оте́ць“, s. 277.