отец
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
ruština[editovat]
etymologie[editovat]
Z praslov. *otь̀cь, AP (a°/b) → starorus. оте́ць, AP (b).[1][2]
výslovnost[editovat]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | оте́ц | отцы́ |
genitiv | отца́ | отцо́в |
dativ | отцу́ | отца́м |
akuzativ | отца́ | отцо́в |
instrumentál | отцо́м | отца́ми |
lokál | отце́ | отца́х |
Je dochován tvar vokativu – о́тче.
význam[editovat]
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden / Boston 2008. ISBN 978-90-04-15504-6. Heslo „*otьcь“, s. 383.
- ↑ ZALIZŇAK, Andrej Anatoljevič. Drevnerusskij i starovelikorusskij slovar ukazatel (XIV-XVII vv.). Jazyki slavjanskich kultur, Moskva 2011. ISBN 978-5-9551-0377-8. Heslo „оте́ць“, s. 277.