отшельник
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
ruština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɐtˈʂelʲnʲɪk]
etymologie
[editovat]Kalk řeckého ἀναχωρητής — dosl. vlastně "ten, který odstoupil, odešel; ten, který se vzdálil".
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | отше́льник | отше́льники |
| genitiv | отше́льника | отше́льников |
| dativ | отше́льнику | отше́льникам |
| akuzativ | отше́льника | отше́льников |
| instrumentál | отше́льником | отше́льниками |
| lokál | отше́льнике | отше́льниках |
význam
[editovat]- (v náboženství, v křesťanství) poustevník, asketa (i přeneseně)