подождать
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
- dokonavé
- tranzitivní, intranzitivní
oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
подожду́
|
подождёшь
|
| 2.
|
подождёт
|
подождём
|
| 3.
|
подождёте
|
подожду́т
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
—
|
| 2.
|
подожди́
|
подожди́те
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
подожда́л
|
подожда́ли
|
| ženský
|
подожда́ла
|
| střední
|
подожда́ло
|
| Příčestí minulé trpné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský životný
|
—
|
—
|
| mužský neživotný
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
—
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
—
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
- počkat
