прьсть
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Z praslov. *pь̂rstь; paradigma přízvuku (c);[1] rod ženský; i-kmenová deklinace.
Srov. čes., slov. prsť; pol. pierść; hluž. pjeršć; rus. персть, пе́рсти; ukr. персть; bulh. пръст(та́); slovin. pȓst, prstȋ.[2]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
- i-kmenová deklinace
- látkové
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | прьсть | — | — |
| genitiv | прьсти | — | — |
| dativ | прьсти | — | — |
| akuzativ | прьсть | — | — |
| vokativ | прьсти | — | — |
| lokál | прьсти | — | — |
| instrumentál | прьстиѭ | — | — |
význam
[editovat]- prsť, hlína, prach
- ꙗко съмѣри сѧ въ прьсть дѹша наша • прильпє зємл̂и ѫтроба наша – Naše duše leží v prachu, naše hruď je přitištěna k zemi. [Ž 43 (44), 26 – PsSin]