рука
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
ruština[editovat]
etymologie[editovat]
Z praslov. *rǫkà, AP (c)[1] → starorus. рука́, AP (c).[2]
výslovnost[editovat]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | рука́ | ру́ки |
genitiv | руки́ | ру́к |
dativ | руке́ | рука́м |
akuzativ | ру́ку | ру́ки |
instrumentál | руко́й, руко́ю | рука́ми |
lokál | руке́ | рука́х |
V předložkových spojeních s akuzativem (за́ руку, на́ руку, на́ руки, по́д руки ad.) padá přízvuk na předložku.
význam[editovat]
synonyma[editovat]
- —
- кисть
související[editovat]
srbština[editovat]
varianty[editovat]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | ру́ка | ру̑ке |
genitiv | ру́ке̄ | ру́кӯ |
dativ | ру́ци | ру́кама |
akuzativ | ру̑ку | ру̑ке |
vokativ | ру̑ко | ру̑ке |
instrumentál | ру́ко̄м | ру́кама |
lokál | ру́ци | ру́кама |
význam[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden / Boston 2008. ISBN 978-90-04-15504-6. Heslo „*rǫkà“, s. 439.
- ↑ ZALIZŇAK, Andrej Anatoljevič. Drevnerusskij i starovelikorusskij slovar ukazatel (XIV-XVII vv.). Jazyki slavjanskich kultur, Moskva 2011. ISBN 978-5-9551-0377-8. Heslo „рука́“, s. 45.