сплетничать
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
1.konjugace
oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
спле́тничаю
|
спле́тничаем
|
| 2.
|
спле́тничаешь
|
спле́тничаете
|
| 3.
|
спле́тничает
|
спле́тничают
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
—
|
| 2.
|
спле́тничай
|
спле́тничайте
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
спле́тничал
|
спле́тничали
|
| ženský
|
спле́тничала
|
| střední
|
спле́тничало
|
| Příčestí minulé trpné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský životný
|
—
|
—
|
| mužský neživotný
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
спле́тничая
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
- drbat, klevetit, pomlouvat
