хрьбьтъ
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Z praslov. *xrьbьtъ/*xribьtъ;[1] rod mužský; o-kmenová deklinace.
Srov. stčes. chřbet, chřebta – "hřbet, záda", chřib/chrb – "pahorek, kopec, vršek";[2] čes. hřbet; sloven. chrbát; stpol. chrzbiet, chrzebta; pol. grzbiet, grzbietu; hluž. křebt; dluž. kšebjat; kašub. kšept; rus. хребе́т, хребта́; ukr. хребе́т/хрибе́т; běl. хрíбiт; bulh. хръбе́т; srbochorv. hr̀bat, hȑpta; slovin. hrbǝ̀t, hrbtà.[3]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
- o-kmenová deklinace
varianty
[editovat]- хрибьтъ (PsSin)
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | хрьбьтъ | хрьбьта | хрьбьти |
| genitiv | хрьбьта | хрьбьтѹ | хрьбьтъ |
| dativ | хрьбьтѹ | хрьбьтома | хрьбьтомъ |
| akuzativ | хрьбьтъ | хрьбьта | хрьбьтъі |
| vokativ | хрьбьтє | хрьбьта | хрьбьти |
| lokál | хрьбьтѣ | хрьбьтѹ | хрьбьтѣхъ |
| instrumentál | хрьбьтомь | хрьбьтома | хрьбьтъі |
význam
[editovat]- záda, hřbet
- отѧтъ отъ брѣмєнъ хрибьтъ ихъ • рѫцѣ ѥго въ коши поработастє – Jejich záda břemene zbavil, i koš odložily jeho ruce. [Žalm 80 (81), 7 – PsSin]