hřbet
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
podstatné jméno (1)[editovat]
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
hřbet
|
hřbety
|
| genitiv
|
hřbetu
|
hřbetů
|
| dativ
|
hřbetu
|
hřbetům
|
| akuzativ
|
hřbet
|
hřbety
|
| vokativ
|
hřbete
|
hřbety
|
| lokál
|
hřbetu / hřbetě
|
hřbetech
|
| instrumentál
|
hřbetem
|
hřbety
|
- část těla okolo páteře
- Osli nesli náklad přivázaný na hřbetu.
- (v geografii) podlouhlá vyvýšená část terénu
- Z vrcholu hory jsme viděli hřbet táhnoucí se až k obzoru.
- část knihy v místě styku listů
- Hřbet staré knihy byl úplně rozpadlý.
- záda
- hřeben
- —
podstatné jméno (2)[editovat]
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
hřbet
|
hřbeti
|
| genitiv
|
hřbeta
|
hřbetů
|
| dativ
|
hřbetu / hřbetovi
|
hřbetům
|
| akuzativ
|
hřbet
|
hřbety
|
| vokativ
|
hřbete
|
hřbeti
|
| lokál
|
hřbetu / hřbetovi
|
hřbetech
|
| instrumentál
|
hřbetem
|
hřbety
|
- (hanlivě) nadávka sedlákovi nebo venkovanovi[1]
- (brněnský hantec) venkovan[2]
- (vězeňský slang) neromský vězeň[2]
- ↑ Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-12-09]. Heslo hřbet.
- ↑ 2,0 2,1 HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 2. vyd. Praha : MAXDORF, 2006. 460 s. ISBN 80-7345-098-4. Heslo „hřbet“, s. 147.
Rozcestník Hřbet ve Wikipedii
