ѹста

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

staroslověnština

[editovat]

etymologie

[editovat]

Z praslov. *ūstà; paradigma přízvuku (b);[1] rod střední; o-kmenová deklinace.

Srov. čes., sloven. ústa; pol. usta; rus. arch. уста́; ukr., běl. вуста́; bulh. уста́; srbochorv. ústa; slovin. ústa.[2]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední
  • o-kmenová deklinace
  • pomnožné

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár duál plurál
nominativ ѹста
genitiv ѹстъ
dativ ѹстомъ
akuzativ ѹста
vokativ ѹста
lokál ѹстѣхъ
instrumentál ѹстъі

význam

[editovat]
  1. ústa
    • отврѣсѧ жє сѧ ѹста ѥго абиѥ и ѩзъікъ ѥго • и глаголаашє благословѧ бога – Ihned se uvolnila jeho ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. [L 1, 64 – Mar]
    • онѣмѣхъ и нє отврѣсъ ѹстъ моихъ ꙗко тъі сътвори – Již jsem němý, neotevřu ústa, vždyť je to tvé dílo. [Žalm 38 (39), 10 – PsSin]
  2. tlama
    • съпаси мѧ отъ ѹстъ львовъ • и отъ рогъ инорожь – Zachraň mě ze lví tlamy, před rohy jednorožců! [Žalm 21 (22), 22 – PsSin]

slovní spojení

[editovat]
  1. ѹстъі къ ѹстомъ - tváří v tvář, osobně
    • и ѹстъі къ ѹстомъ глаголаашє • ꙗкожє дрѹгъ къ своѥмѹ дрѹгѹ – ... a tváří v tvář mluvíval, tak jako mluví člověk s přítelem svým. [Supr 383, 27-28]

srovnej

[editovat]
  1. лицємь къ лицѹ

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "уста".