ѹсъпєниѥ
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Kalk ze starořeckého κοίμησις. Srovnej zejména ruské успение, Успение
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
- jo-kmenová deklinace
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | ѹсъпєниѥ | ѹсъпєнии | ѹсъпєниꙗ |
| genitiv | ѹсъпєниꙗ | ѹсъпєнию | ѹсъпєнии |
| dativ | ѹсъпєнию | ѹсъпєниѥма | ѹсъпєниѥмъ |
| akuzativ | ѹсъпєниѥ | ѹсъпєнии | ѹсъпєниꙗ |
| vokativ | ѹсъпєниѥ | ѹсъпєнии | ѹсъпєниꙗ |
| lokál | ѹсъпєнии | ѹсъпєнию | ѹсъпєниихъ |
| instrumentál | ѹсъпєниѥмь | ѹсъпєниѥма | ѹсъпєнии |
význam
[editovat]- usnutí, uspání, zesnutí, ulehnutí ke spánku
- хвалимъ тѧ господи избавл̑ьшаѥго раба твоѥго сєго отъ ѹсъпєниꙗ – Děkujeme Ti, Pane, že jsi osvobodil tohoto svého služebníka od usnutí