伊吹

japonština

výslovnost

• IPA: [ibɯkɪ]

homofony

• 息吹

etymologie

Výraz se skládá z kandži 伊 (používaný nejčastěji jen foneticky ([i]); nejčastěji pro Itálii; onen) a 吹 (foukat), čtení prvního je sinojaponské, druhého japonské (2. základ slovesa 吹く); výslovnost části 吹 ([fuki]) je z důvodu usnadnění čtení posunuta do znělosti: fuki → buki.

podstatné jméno

přepis

• hiragana: いぶき
• rómadži: ibuki

význam

1. (v botanice) jalovec čínský

synonyma

1. イブキ