foukat
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈfɔʊ̯.kat]
dělení
[editovat]- fou-kat
sloveso
[editovat]- nedokonavé
varianty
[editovat]- (zastarale, knižně) foukati
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | foukám | foukáš | fouká | foukáme | foukáte | foukají |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| foukej | foukejme | foukejte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
| činné | foukal | foukala | foukalo | foukali | foukaly | foukala |
| trpné | foukán | foukána | foukáno | foukáni | foukány | foukána |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
| přítomný | foukaje | foukajíc | foukajíce |
význam
[editovat]- (o větru) proudit, vykonávat pohyb
- Vítr silně foukal do lodních plachet a škuner se nesl po hladině vpřed jako střela.
- (jen neosobní) být větrno, průvan
- Venku dnes nějak fouká – že by další Katrina?
- (o člověku) způsobovat silný proud vzduchu vydechnutím při sešpulených rtech
- Nefoukej mi laskavě do mého talíře.
- vhánět někam tlakem (foukáním [3], dmýcháním) vzduch, plyn, kouř apod.
- Nefoukej mi ten kouř do očí.
- Dmychadlo foukalo vzduch do pece.
- foukánám [4] způsobovat pohyb něčeho
- Vítr foukal dovnitř sníh.
- Tu zeminu tam nakonec foukali.
- Pořád si foukal vlasy do obličeje.
- (v sklářství) zhotovovat foukáním [4], vháněním vzduchu, výrobek – tlačit vzduchem sklo zahřáté na bod měknutí do duté formy, čímž vzniká požadovaný tvar výrobku
- Foukal vázu, ale něco se nepovedlo a byl z toho nakonec jen zmetek.
- (hovorově) (o vlasech) vháněním vzduchu za pomoci fénu vysoušet, příp. tvarovat
- Foukala si vlasy snad dvacet minut.
- (hovorově) (o pneumatikách) vháněním vzduchu za pomoci pumpičky apod. plnit
- Tu poslední gumu musel foukat dvakrát, ucházela – nakonec ji zase zul a musel spravit.
- (v obecném jazyce) (foukat na co, do čeho, co) hrát na dechový hudební nástroj
- Bavilo ho foukat hlavně pozoun.
- (v obecném jazyce) podrobovat se dechové zkoušce na alkohol
- Sice foukal, ale nenadýchal.