含む

japonština

výslovnost

• IPA: [ɸɯkɯmɯ]

přepis

• hiragana: ふくむ
• rómadži: fukumu

dělení

• 含-む

etymologie

Výraz se skládá z kandži 含 (obsahovat být uvnitř, dostat dovnitř) a okurigany む, čtení obou je japonské.

sloveso

• sloveso souhláskové

časování

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	含ま	fukuma	含まない, 含まなくて
2. základ	含み	fukumi	含みます, 含みたい
2a. základ	含ん	fukun	含んで, 含いた
3. základ	含む	fukumu
4. základ	含め	fukume	含めば
5. základ	含も	fukumo	含もう

základní odvozené tvary

• důvěrný zápor: 含まない (fukumanai)
• zdvořilý čas přítomný: 含ます (fukumimasu)
• přechodník přítomný: 含んで (fukunde)
• přechodník minulý: 含んだ (fukunda)
• důvěrný rozkazovací způsob: 含め (fukume)
• pravděpodobnostní způsob důvěrný: 含もう (fukumó)
  • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 含むまい (fukumumai)
• přací způsob přítomný: 含みたい (fukumitai)

význam

1. obsahovat být uvnitř, dostat dovnitř
2. držet v ústech
3. implikovat

odvozené tvary

• 含みます
• 含みません
• 含みました