挨拶

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

japonština[editovat]

etymologie[editovat]

Výraz se skládá ze znaků (nabídnout naříklad ruku k pozdravu, blízko, otevřeně) a (stisknout, být neodvratný). Čtení obou je sinojaponské. Výraz původně byl cizí, japonštině nevlastní, uměle vytvořený. Proto i použité znaky jsou prakticky pouze pro tento výraz, jinde mají použití minimální.

podstatné jméno[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [aisatsü͍]

přepis[editovat]

  • hiragana: あいさつ
  • rómadži: aisacu

význam[editovat]

  1. pozdrav
  2. vzkaz na lístku