Bible

Možná hledáte bible.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈbɪblɛ]

dělení

• bib-le

etymologie

Nejstarší známé židovské pojmenování jejich svatých knih, známé již z knihy Daniel pravděpodobně z 2. stol. př. n. l., bylo hebrejské הַסְּפַּרִים („ty knihy“). Řecky mluvící Židé to do svého jazyka přeložili jako τἁ βιβλία; tento výraz je doložen z roku 223 př. n. l. Starořecké slovo βιβλίον, s významem „papír, svitek“, je deminutivem slova βίβλος — „egyptský papyrus“, jehož název mohl být odvozen od jména fénického přístavu Byblos (v dnešním Libanonu), odkud se papyrus vyvážel do Řecka; případně slovo mohlo pocházet z jiného egyptského kořene. Do češtiny se slovo dostalo přes latinské biblia (knihy).

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Bible	Bible
genitiv	Bible	Biblí
dativ	Bibli	Biblím
akuzativ	Bibli	Bible
vokativ	Bible	Bible
lokál	Bibli	Biblích
instrumentál	Biblí	Biblemi

význam

1. uctivé označení bible
   • První kniha Bible, Genesis, pojednává o stvoření světa.

překlady

1. kniha křesťanství

   • angličtina: Bible
   • finština: Raamattu
   • francouzština: Bible ž
   • italština: Bibbia ž
   • latina: biblia ž
   • němčina: Bibel ž
   • slovenština: Biblia ž
   • španělština: Biblia ž

synonyma

1. Písmo svaté, Písmo, kniha knih, (zastarale) Biblí

angličtina

výslovnost

• IPA: [baɪbəl]

podstatné jméno

• vlastní jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	Bible	Bibles

význam

1. Bible

francouzština

výslovnost

• IPA: [bibl]

podstatné jméno

• rod ženský
• vlastní jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	Bible	—

význam

1. Bible

externí odkazy

• Článek Bible ve Wikipedii