Gregorius
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
latina
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɡrɛːˈɡɔ.rɪ.ʲʊs] (středověká církevní)
etymologie
[editovat]Jméno starořeckého původu – Grēgorius je přepisem řeckého Γρηγόριος znamenajícího „probuzený, bdělý“, z řeckého ἐγρήγορα („jsem vzhůru, jsem probuzený“), což je perfektum aktiva od slovesa ἐγείρω („budím“). Významově odpovídá slovu Buddha.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský (maskulinum)
- 2. deklinace (o-kmeny)
skloňování
[editovat]Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | Grēgorius | Grēgoriī |
genitiv | Grēgoriī | Grēgoriōrum |
dativ | Grēgoriō | Grēgoriīs |
akuzativ | Grēgorium | Grēgoriōs |
vokativ | Grēgorie | Grēgoriī |
ablativ | Grēgoriō | Grēgoriīs |
význam
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Václav Niederle: Základní mluvnice jazyka starořeckého