Kiefer

němčina

výslovnost

• IPA: ['kiːfɐ]
•  Kiefer^{? • info}

podstatné jméno (1)

• rod mužský

etymologie

Přes starohornoněmčinu z předpokládaného pragermánského *kebrą, příp. i *kefraz/*kefalaz (které z praindoevropského základu *gebh-). Srovnej např. nizozemské kevels či francouzské gifle, anglické jowl/jaw. Vzdálenějším příbuzným pak je snad i české huba, ruské губа.

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	der Kiefer	die Kiefer
genitiv	des Kiefers	der Kiefer
dativ	dem Kiefer	den Kiefern
akuzativ	den Kiefer	die Kiefer

význam

1. čelist

související

• Kieferanomalie
• Kieferchirurgie
• Kiefergelenk
• Kieferhöhle
• Kieferklemme
• Kieferknochen
• Kieferorthopädie
• Kieferspalte
• Kiefersprerre
• Oberkiefer
• Unterkiefer

podstatné jméno (2)

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	die Kiefer	die Kiefern
genitiv	der Kiefer	der Kiefern
dativ	der Kiefer	den Kiefern
akuzativ	die Kiefer	die Kiefern

význam

1. borovice

synonyma

1. Föhre