Magnet

Možná hledáte magnet.

němčina

výslovnost

• IPA: [maˈɡneːt]  Magnet^{? • info}

etymologie

Přes latinské magnetum — „magnetit“ odvozeno ze starořeckého μαγνήτης λίθος (magnétes litos), „magnéský kámen“, podle původu oblasti Μαγνησία (Magnésia) kde se magnetit vyskytoval.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	der Magnet	die Magnete / Magneten
genitiv	des Magnet(e)s / Magneten	der Magnete / Magneten
dativ	dem Magnet / Magneten	den Magneten / Magneten
akuzativ	den Magnet / Magneten	die Magnete / Magneten

význam

1. magnet (feromagnetické těleso)
2. magnet (lákadlo pro turisty ap.)

související

• Elektromagnet
• magnetisch
• Magnetband
• Stabmagnet