Morava

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte morava.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • Mo-ra-va

etymologie[editovat]

Název historické země pochází od pojmenování řeky Moravy. Název řeky je zřejmě nejstarším českým toponymem, předslovanského i předkeltského původu. Vznik mu dal kolem roku 1200 př. n. l. indoevropský kořen -mar[1] s významem velká voda, močál,[2] jejž známe také ve významu moře. Od prvotních Indoevropanů jméno řeky převzali nejdříve Keltové, později Římané (Tacitus ji nazývá Marus). Slované, kteří do oblasti přicházeli od 4. století n. l., si jméno řeky přiklonili k domácímu morava - „palouk“.[1]

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ Morava Moravy
genitiv Moravy Morav
dativ Moravě Moravám
akuzativ Moravu Moravy
vokativ Moravo Moravy
lokál Moravě Moravách
instrumentál Moravou Moravami

význam[editovat]

  1. historická země na východě České republiky
    • Po zániku Velkomoravské říše přestala být Morava ohniskem státu a samostatný stát s centrem na jejím území již nikdy poté neexistoval.
  2. řeka protékající Moravou (1), přítok Dunaje
    • Řeka Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku v nadmořské výšce 1380 metrů v upravené studánce.

překlady[editovat]

  1. území
  2. řeka

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ Morava Moravové
genitiv Moravy Moravů
dativ Moravovi Moravům
akuzativ Moravu Moravy
vokativ Moravo Moravové
lokál Moravovi Moravech
instrumentál Moravou Moravy

význam[editovat]

  1. české příjmení
    • Pan Morava vzkazuje, že přijde až v půl čtvrté.

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-10-09, [cit. 2009-04-24]. Heslo Morava.
  1. 1,0 1,1 Čeština všední i nevšední. Redakce Jaroslav Kuchař, Slavomír Utěšený. Praha : Academia, 1972. Kapitola Nauka o vlastních jménech zeměpisných, s. 403.
  2. ŠRÁMEK, Rudolf; MAJTÁN, Milan; LUTTERER, Ivan. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. S. 202.


externí odkazy[editovat]