Traiteur
němčina
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [tʁeˈtøːɐ̯]
etymologie
[editovat]Z francouzského traiteur, které odvozeno ze slovesa traiter, jež z latinského tractāre, což je frekventativum slovesa trahere. Odtud je také italské trattoria (počeštěně tratorie), české traktace (trachtace, zkráceně nář. trachta ‚pohřební hostina‘), ale i trakt nebo traktát.
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
význam
[editovat]- (dříve) stravovník, traktér; osoba zajišťující stravování (v nemocnici apod.), hostinský
- (dříve) traktér, stravovna; jídelna (v nemocnici apod.)
- Das Haus ist mit 2212 Betten, Apotheke, Traiteur, Bade⸗Anstalt und Todtenkammer versehen.[1]
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ SCHMIDL, Adolf. Wien wie es ist: ein Gemälde der Kaiserstadt und ihrer nächsten Umgebungen in Beziehung auf Topographie, Statistik und geselliges Leben; mit besonderer Berücksichtigung wissenschaftlicher Anstalten und Sammlungen. Wien: Carl Gerold, 1837. Str. 278–279. Dostupné online, 19. července 2024.
- ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. V Praze: František Šimáček, 1884, s. 129. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:21b6c2a6-65a0-4426-9159-0028c0cf7117, 22. července 2024
- ↑ ŠUMAVSKÝ, Josef F. Deutsch-böhmisches Wörterbuch: K - Z, svazek 2. Prag: Johann Spurný, 1846, str. 844. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=GOtJAAAAcAAJ&lpg=PA844&ots=eas1YKCEV5&dq=speiswirth&hl=cs&pg=PA845#v=onepage&q=speiswirth&f=false, 22. července 2024.
- ↑ STERZINGER, Josef V. a Václav Emanuel MOUREK. Německočeský slovník =: Deutschböhmisches Wörterbuch. V Praze: J. Otto, 1895. sv. 2, s. 688. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:61d49c00-27ef-11e7-a77b-001018b5eb5c, 22. července 2024.