Uživatel:Auvajs/Wikislovník:Konsensus

	Tato stránka týkající se pravidel Wikislovníku je neaktivní a archivovaná. Už ji, prosíme, neupravujte.

Wikislovník je kooperativním dílem, které ve svém volném čase vytváří a vylepšuje neohraničená komunita z části se dokonce vůbec neznajících lidí s různým pozadím a z různých koutů světa. V rámci této komunity nikdo nemá postavení autority či nadřazené postavení nad ostatními. Není tu nikdo s pravomocí rozhodovat o tom, co je správné či žádoucí. Nezbytnou součástí tvorby Wikislovníku je proto konsensus, a to jak při tvorbě konkrétního faktického obsahu (slovníku), tak při rozhodování o koncepčnějších otázkách, systémových nastaveních a vnitřních pravidlech fungování.

Výsledkem nalezení konsensu je dosažení stavu, který je všeobecně akceptován, tolerován. To často znamená, že nejsou uspokojeny všechny jednotlivé partikulární zájmy, ale je nalezeno řešení, které lze považovat za rozumné. Takto nalezený (byť třeba) nedokonalý kompromis je často lepší než urputný boj za prosazení "nejlepší" osobně preferované varianty.

Způsoby dosahování konsensu

Obecně platí, že konsensu je dosahováno třemi základními způsoby (nebo jejich kombinací):

1. přímými změnami,
2. diskusí,
3. hlasováním.

Přímé změny

Každou editaci, která byla zhlédnuta jiným uživatelem, aniž by byla zpochybněna nebo revertována, je možné považovat za dosažení nového konsensu (ve smyslu: „kdo mlčí, souhlasí“). Tento způsob dosahování konsensu je Wikislovníku zdaleka nejčastější.

Pokud s provedenou změnou nesouhlasíte, můžete ji buď vylepšit další změnou nebo opravit návratem k předchozí konsensuální verzi. Prosté vzájemné revertování však znesnadňuje hledání konsensu a je proto považováno za nevhodné. V krajních případech může být i penalizováno. Obecně platí, že je vhodné jen pro napravování vandalských editací a opravování zjevných chyb.

Pokud nesouhlasíte s editací stránky, kterou nemáte právo editovat, a tato editace nevychází z pravidel ani konsensu v předchozí diskuzi nebo hlasování, zahajte o této editaci diskuzi. Tím se dotyčná editace přímou změnou přestává považovat za konsensuální minimálně do té doby, dokud je na ní nalezen konsensus v diskuzi, popř. hlasování. Pokud takový konsensus nalezen není, měla by být dotyčná editace vrácena na verzi, která je konsensuální.

Argumentační diskuze

Je-li mezi editory spor ohledně nějaké faktické informace (typicky se jedná o spory ohledně věcného obsahu slovníku), tento spor se zásadně rozhoduje v argumentační diskuzi. Ta má tři základní fáze:

1. přednesení relevantních argumentů
2. diskuze nad argumenty
3. vyhodnocení argumentů, přijetí řešení.

Argumentační diskuze zpravidla začíná založením sekce na příslušné diskuzní stránce (pokud již toto téma nebylo diskutováno). Zdvořile, věcně, stručně a přehledně sepište argumenty pro své stanovisko. Vyhněte se argumentům, které pouze prezentují osobní názor nebo preferenci (ty do argumentační diskuze nepatří). Také se zdržte převádění sporu do osobní, emotivní, iracionální roviny.

Jakmile i druhá strana předloží své argumenty, můžete na ně reagovat (i zde platí výše zmíněný požadavek na to, aby tyto reakce byly zdvořilé, věcné, stručné, přehledné a nepřeváděly spor do osobní, emotivní, iracionální roviny). Mějte však na paměti, že účelem argumentační diskuze je nalézt fakticky správné řešení, nikoli prosadit „svou pravdu“. Snažte se tedy směřovat ke konsensuálnímu výsledku, ne rozpor přiživovat nebo dále vyhrocovat.

Poté, co byly předneseny relevantní argumenty a byl dostatečný prostor k reakcím na ně (na jejich případné vyvrácení, přednesení protiargumentů apod.), následuje fáze vyhodnocení argumentů a přijetí řešení.

Z přednesených argumentů se vyloučí ty, které pouze prezentují osobní stanovisko nebo preferenci. Dále ty, které jsou logicky či fakticky mylné, a ty, které odporují pravidlům Wikislovníku, popř. základním principům wikiprojektů. Zbývající argumenty se posoudí na základě jejich věrohodnosti (např. argumenty opírající se o akademickou autoritu mají větší váhu než ty, které jsou podložené méně kvalitním zdrojem), obecnosti / konkrétnosti apod.

Preferenční diskuze

V preferenčních diskuzích se volí řešení otázek, které nejsou čistě faktické povahy. Často se jedná o otázky, které nemají jednoznačné řešení: možností řešení je zpravidla více, všechny jsou (alespoň částečně) důvodné, resp. zdůvodněnitelné. V těchto otázkách se začíná hledání konsensu diskuzí.

Konsensus ohledně konkrétního (slovníkového) obsahu

Ve většině běžných případů je možné postupovat přímými změnami, pokud se tak děje v rámci ustálených pravidel a zvyklostí. Každá změna by měla být zdůvodněná, obvykle ve shrnutí editace, případně v diskusi, pokud tedy není její důvod zcela zjevný.

Konsensus v koncepčních a technických otázkách

V záležitostech, které se týkají obecnějších záležitostí než je obsah konkrétního hesla (typicky může jít o změnu formátu hesla, větší změny v systému kategorizace, často používaných šablon apod.), v otázkách, které se týkají celého Wikislovníku nebo nějaké jeho důležité části (např. podoba hlavní stránky, stránky posledních změn), dále též v technických otázkách, které zpravidla mohou nastavovat jen správci, obvykle není žádoucí, aby se konsensu dosahovalo přímými změnami. Proto se v těchto otázkách hledání konsensu začíná zahájením diskuze.

Diskuze by měla být vedena na místě určeném pro celokomunitní diskuze (zpravidla Wikislovník:Pod lípou), pokud je vedena na jiném místě, mělo by zde na ní být upozorněno.

Pokud svůj záměr provést změnu řádně zveřejníte a v diskuzi nikdo delší dobu nereaguje, dá se mlčení považovat za tichý souhlas s navrženou změnou a daný návrh považovat za konsensuální.

Stvrzení konsensu hlasováním

Existenci konsensu v zásadních věcech je možné stvrdit hlasováním. Vizte Wikislovník:Pravidla hlasování.

Z vlastní povahy hlasování však vyplývá, že jej lze použít jen pro výběr mezi polarizovanými, zřetelně vymezenými možnostmi, mezi nimiž už nelze hledat jiné kompromisní cesty a je nutné se rozhodnout. Hlasování by proto vždy měla předcházet diskuse, která poskytne prostor pro hledání třetích cest, pro předkládání argumentů a přesvědčování oponentů. Teprve když jsou tyto prostředky vyčerpány a uživatelé se shodnou, že by hlasování mohlo věc rozhodnout, nastává příhodný okamžik pro hlasování. Ještě před spuštěním hlasování je třeba věnovat důkladnou péči formulaci jednotlivých variant, o kterých se hlasuje.

Vzhledem k organizační náročnosti hlasování i k výše zmíněným limitům v dosahování konsensu by mělo být využíváno pouze ve skutečně důležitých věcech pro Wikislovník. Výslovně je vyžadováno například pro schvalování závazných pravidel nebo pro volbu, potvrzování a odvolávání správců či byrokratů.

Všimněte si, že i hlasování je jen další způsob, jakým uživatelé mohou dospět ke konsensuálnímu výsledku, tedy takovému, který nemusí zcela uspokojit všechny strany, ale který budou všechny strany akceptovat jako rozumné řešení.

Související stránky

• Konsenzus – doporučení české Wikipedie
• Vyjednávání – doporučení české Wikipedie
• Consensus – pravidlo anglické Wikipedie