abjurace

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [abjʊrat͡sɛ]

dělení[editovat]

  • ab-ju-ra-ce

etymologie[editovat]

Z latinského abiuratio, což byl delikt křivé přísahy v antickém Římě.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ abjurace abjurace
genitiv abjurace abjurací
dativ abjuraci abjuracím
akuzativ abjuraci abjurace
vokativ abjurace abjurace
lokál abjuraci abjuracích
instrumentál abjurací abjuracemi

význam[editovat]

  1. veřejné zřeknutí se (zejména názorů, učení, víry)
  2. (v kanonickém právu) zřeknutí se hereze

překlady[editovat]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Abiuratio. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1888. Dostupné: <s:Ottův slovník naučný/Abiuratio>. Díl 1, s. 65.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Abjurace ve Wikipedii