ablativní

čeština

výslovnost

• IPA: [ablatɪvɲiː]

dělení

• abla-tiv-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní
genitiv	ablativního	ablativního	ablativní	ablativního	ablativních	ablativních	ablativních	ablativních
dativ	ablativnímu	ablativnímu	ablativní	ablativnímu	ablativním	ablativním	ablativním	ablativním
akuzativ	ablativního	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní
vokativ	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní	ablativní
lokál	ablativním	ablativním	ablativní	ablativním	ablativních	ablativních	ablativních	ablativních
instrumentál	ablativním	ablativním	ablativní	ablativním	ablativními	ablativními	ablativními	ablativními

význam

1. vztahující se k ablativu

překlady

1. • němčina: ablativisch
   • nizozemština: ablatief