abstinentský

čeština

výslovnost

• IPA: [apstɪnɛntskiː]

dělení

• ab-s-ti-nent-ský

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	abstinentský	abstinentský	abstinentská	abstinentské	abstinentští	abstinentské	abstinentské	abstinentská
genitiv	abstinentského	abstinentského	abstinentské	abstinentského	abstinentských	abstinentských	abstinentských	abstinentských
dativ	abstinentskému	abstinentskému	abstinentské	abstinentskému	abstinentským	abstinentským	abstinentským	abstinentským
akuzativ	abstinentského	abstinentský	abstinentskou	abstinentské	abstinentské	abstinentské	abstinentské	abstinentská
vokativ	abstinentský	abstinentský	abstinentská	abstinentské	abstinentští	abstinentské	abstinentské	abstinentská
lokál	abstinentském	abstinentském	abstinentské	abstinentském	abstinentských	abstinentských	abstinentských	abstinentských
instrumentál	abstinentským	abstinentským	abstinentskou	abstinentským	abstinentskými	abstinentskými	abstinentskými	abstinentskými

význam

1. vztahující se k abstinentovi
   • Nové dílny buďtež vedeny v duchu osvíceném a proticírkevním. Doporučuje se přihlížeti k různým věroukám: monistické, abstinentské, fletscherovské, vegetariánské a podobně.