adverbium
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈʔadvɛrbɪjʊm]
dělení
[editovat]- ad-ver-bi-um
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | adverbium | adverbia |
| genitiv | adverbia | adverbií |
| dativ | adverbiu | adverbiím |
| akuzativ | adverbium | adverbia |
| vokativ | adverbium | adverbia |
| lokál | adverbiu | adverbiích |
| instrumentál | adverbiem | adverbii |
význam
[editovat]překlady
[editovat]- amharština: ተውሳክ፡ግሥ
- angličtina: adverb
- arabština: ظَرْف
- dánština: adverbium s
- francouzština: adverbe m
- hebrejština: תֹּאַר־פֹּעַל
- italština: avverbio m
- němčina: Adverb s, Umstandswort s
- polština: przysłówek
- slovenština: príslovka
- španělština: adverbio m
synonyma
[editovat]související
[editovat]dánština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈaðˈvæɐ̯ˀbjɔm]
etymologie
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| Substantivum (i) | Singulár | Plurál | ||
|---|---|---|---|---|
| Neurčitý | Určitý | Neurčitý | Určitý | |
| Nominativ | adverbium | adverbiumet | adverbier | adverbierne |
| Genitiv | adverbiums | adverbiumets | adverbiers | adverbiernes |
význam
[editovat]- (v jazykovědě) adverbium