děj

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • děj

etymologie[editovat]

Z praslovanského *dějati („činit“), které není doloženo, ale zkonstruováno pomocí historicko-srovnávací metody.[1] Srovnej též s dít se (3. os. sg. děje se).

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ děj děje
genitiv děje dějů
dativ ději dějům
akuzativ děj děje
vokativ ději děje
lokál ději dějích
instrumentál dějem ději

význam[editovat]

  1. událost či sled událostí probíhající na určitém místě v určitém čase
    • Debata se týkala politických dějů kolem 17. listopadu 1989.
  2. příběh obsažený v literárním, divadelním či filmovém díle
    • Děj filmu se odehrává za druhé světové války.
    • Celý děj hry je postaven na jednoduché zápletce.
  3. (v přírodních vědách) proces, při kterém se mění stav systému
    • Při adiabatickém ději nedochází k výměně tepla s okolím.
  4. (v jazykovědě) obecný význam slovesa použitého ve větě, nebo věty jako celku
    • Předmět ve větě vyjadřuje osobu, zvíře, nebo věc, které jsou slovesným dějem zasaženy.
    • Vedlejší věta podmínková vyjadřuje podmínku, při které může nastat děj věty hlavní.

překlady[editovat]

událost

příběh, zápletka

proces

synonyma[editovat]

  1. událost, dění
  2. příběh, zápletka
  3. proces

související[editovat]

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. rozkazovací způsob slovesa dít

fráze a idiomy[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-06-30, [cit. 2009-06-19]. Heslo děj.
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „děj“, s. 125.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Děj ve Wikipedii