aisance

francouzština

výslovnost

• IPA: [ɛ.zɑ̃s]
•  aisance^{? • info}

etymologie

Z pozdnělatinského adjacentia — dobrá nálada; pohoda, které vychází přes participium adiacēns/adjacēns z klasického slovesa adiacēre — „přiléhat; ležet vedle“ odvozeného od iacēre. Srovnej (možný kognát) anglické ease, easy a dále např. francouzské gésir či rétorománské scher. Viz též adjacentní.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	aisance	aisances

význam

1. lehkost, snadnost
2. finanční dostatek

související

• aisé
• aisément