alienace

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [alɪjɛnat͡sɛ]

dělení[editovat]

  • alie-na-ce

etymologie[editovat]

Z latinského alienatio (alienare = zcizit).[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ alienace alienace
genitiv alienace alienací
dativ alienaci alienacím
akuzativ alienaci alienace
vokativ alienace alienace
lokál alienaci alienacích
instrumentál alienací alienacemi

význam[editovat]

  1. (v právu) převod práva[1]
  2. (v právu) abalienace

překlady[editovat]

  1. převod práva
  2. abalienace

synonyma[editovat]

  1. zcizení

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 KINCL, Jaromír; URFUS, Valentin; SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. Praha : C. H. Beck, 1995. ISBN 80-7179-031-1. S. 91.