ambo
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ambɔ]
dělení
[editovat]- am-bo
etymologie
[editovat]Podle italského označení výhry ambosolo — „jenom dvě“, z latinského ambo.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | ambo | amba |
| genitiv | amba | amb |
| dativ | ambu | ambům |
| akuzativ | ambo | amba |
| vokativ | ambo | amba |
| lokál | ambu | ambech |
| instrumentál | ambem | amby |
význam
[editovat]související
[editovat]italština
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | ambo | ambi |
význam
[editovat]přídavné jméno
[editovat]skloňování
[editovat]| rod | singulár | plurál |
|---|---|---|
| mužský | ambo | |
| ženský | ambo |
význam
[editovat]synonyma
[editovat]latina
[editovat]číslovka
[editovat]- ohebná
- smíšeného skloňování
skloňování
[editovat]| Číslo | singulár | plurál | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Rod | mužský | ženský | střední | mužský | ženský | střední |
| nominativ | — | — | — | ambo | ambae | ambo |
| genitiv | — | — | — | ambōrum | ambārum | ambōrum |
| dativ | — | — | — | ambōbus | ambābus | ambōbus |
| akuzativ | — | — | — | ambōs | ambās | ambo |
| vokativ | — | — | — | ambo | ambae | ambo |
| ablativ | — | — | — | ambōbus | ambābus | ambōbus |
význam
[editovat]synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2010-09-29]. Heslo ambo.
- ↑ Z našich časopisů. Naše řeč, 1925, roč. 9, čís. 8, s. 243. Dostupné online. ISSN 0027-8203.