animo
esperanto
[editovat]podstatné jméno
[editovat]skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | animo | animoj |
| akuzativ | animon | animojn |
význam
[editovat]- duše
- Flugis kolombinet' de blanka bel' / voje ĝi rekontiĝis kun anĝel. / „Homa anim' ĝis kia lim'?“ / „Volas mi flugi ĝis al la ĉiel'.“ – Letěla bělounká holubička, / potkala po cestě andělíčka. / „Duše z těla, kam jsi chtěla?“ / „Chtěla jsem doletět do nebíčka.“
latina
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈˀa.ni.mɔː]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský (maskulinum)
- 2. deklinace (o-kmeny)
význam
[editovat]sloveso
[editovat]- tranzitivní
význam
[editovat]- první osoba singuláru indikativu prézentu aktiva slovesa animāre