antécédent
francouzština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɑ̃.te.se.dɑ̃]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
etymologie
[editovat]Vzniklo zpodstatněním příslušného adjektiva, viz níže.
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | antécédent | antécédents |
význam
[editovat]- (něčí osobní) minulost, dřívější chování
- La Belgique, lorsqu’elle examine les demandes d'asile, vérifie les antécédents des personnes qui se présentent à elle via la police, le renseignement militaire et la Sûreté de l’État. – Když přezkoumává žádosti o azyl, Belgie prověřuje minulost osob, které jsou do ní uvedeny skrze policii, vojenské zpravodajství a úřad národní bezpečnosti.[1]
- (v matematice) první člen poměru ve výrazu
- (v jazykovědě) antecedent, řídící výraz
- Dans « Dieu qui voit tout », « Dieu » est l’antécédent de la proposition relative « Qui voit tout. ». – V klauzuli "bůh, který vše vidí" je slovo "Bůh" antecedentem vztažné věty "který vše vidí".[2]
synonyma
[editovat]související
[editovat]fráze a idiomy
[editovat]přídavné jméno
[editovat]etymologie
[editovat]Z latinského antecēdēns, které vychází ze slovesa antecēdĕre, složeného z příslovce ante a slovesa cēdĕre. Srovnej např. praecedens, antedatovat apod.
skloňování
[editovat]| rod \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| mužský | antécédent | antécédents |
| ženský | antécédente | antécédentes |
význam
[editovat]- (odborně) předcházející, předešlý, antecedentní, předchozí
- les procédures antécedentes – předchozí procedury