arcikacíř

čeština

výslovnost

• IPA: [art͡sɪkat͡siːr̝̊]

dělení

• ar-ci-ka-cíř

etymologie

Složenina z předpony arci- a substantiva kacíř.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	arcikacíř	arcikacíři
genitiv	arcikacíře	arcikacířů
dativ	arcikacíři / arcikacířovi	arcikacířům
akuzativ	arcikacíře	arcikacíře
vokativ	arcikacíři	arcikacíři
lokál	arcikacíři / arcikacířovi	arcikacířích
instrumentál	arcikacířem	arcikacíři

význam

1. (expresivně) velký kacíř
   • Krátce po ustavení komise vystoupil na zasedání německého národa pražský kanovník Jan Náz s absurdními zkazkami o ohavnostech, které v Čechách páchají stoupenci arcikacíře Jana Husa a jež se týkají především svátosti eucharistie.

překlady

1. • angličtina: arch-heretic
   • němčina: Erzketzer m
   • polština: arcykacerz m
   • slovenština: arcikacír m

související

• arcikacířský
• arcikacířství

poznámky

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957. Heslo arcikacíř.