kacíř
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [kat͡siːr̝̊]
dělení[editovat]
- ka-cíř
etymologie[editovat]
Náboženská hereze byla v přímém časovém kontaktu s ideologickými hnutími vždy a všude, tedy i před počátkem našeho kalendáře. Cathar – odpadlík od pravé, oficiální, byť starofrancouzské, dá-li se to tak říct, církve, dokonalý ve své víře, na jihu Francie v hranicích bývalé Septimánie, do zhruba konce 12. století.
Slovo kacíř bez ohledu na obsahovou stránku má ryze český charakter výskytem souhlásky „ř“.
Soužití s německým etnikem po dlouhá staletí v našem prostředí naučilo počešťovat ta německá slova, pro která neměla čeština svůj název. Převzato z německého Ketzer, které je pochází z latinského Cathari znamenajícího čistý, neposkvrněný.
Reformační hnutí v celé Evropě, u nás zejména v 15. století, bylo plné výrazů „kacíř“. U nás pak zejména ve spojení s Janem Husem a následující dobou. (Václav Hájek z Hájku, doprovázející a popisující pohyb Jana Husa v Kostnici, toto slovo používá nicméně v jiném tvaru. Husova De ortografia bohemica nebyla tehdy ještě obecně přijata.)
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | kacíř | kacíři |
| genitiv | kacíře | kacířů |
| dativ | kacíři / kacířovi | kacířům |
| akuzativ | kacíře | kacíře |
| vokativ | kacíři | kacíři |
| lokál | kacíři / kacířovi | kacířích |
| instrumentál | kacířem | kacíři |
význam[editovat]
- historický výraz pro osobu s teologickým myšlením neslučitelným s učením katolické církve
- Jan Hus byl upálen v kostnici jako kacíř.
- (přeneseně) osoba jiného smýšlení, než toho obecně uznávaného
překlady[editovat]
- —
