autoritativní

čeština

výslovnost

• IPA: [aʊ̯tɔrɪtatɪvɲiː]

dělení

• au-to-ri-ta-tiv-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní
genitiv	autoritativního	autoritativního	autoritativní	autoritativního	autoritativních	autoritativních	autoritativních	autoritativních
dativ	autoritativnímu	autoritativnímu	autoritativní	autoritativnímu	autoritativním	autoritativním	autoritativním	autoritativním
akuzativ	autoritativního	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní
vokativ	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní	autoritativní
lokál	autoritativním	autoritativním	autoritativní	autoritativním	autoritativních	autoritativních	autoritativních	autoritativních
instrumentál	autoritativním	autoritativním	autoritativní	autoritativním	autoritativními	autoritativními	autoritativními	autoritativními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	autoritativní
komparativ	autoritativnější
superlativ	nejautoritativnější

význam

1. založený na autoritě; mající nebo vyžadující autoritu
   • Jako pravá autoritativní matka rozhodovala Marie Terezie suverénně o tom, co je a co není dobré pro její poddané.

překlady

1. týkající se autority

   • angličtina: authoritative
   • francouzština: autoritaire, impérieux
   • němčina: autoritativ
   • slovenština: autoritatívny

synonyma

1. panovačný

související

• autorita
• autoritativně
• autoritativnost