avancírovat

čeština

výslovnost

• IPA: [avant͡siːrɔvat]

dělení

• avan-cí-ro-vat

etymologie

Z francouzského avancement přes němčinu (Avancement).

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

varianty

1. (zastarale) avancírovati

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	avancíruji	avancíruješ	avancíruje	avancírujeme	avancírujete	avancírují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	avancíruj	avancírujme	avancírujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	avancíroval	avancírovala	avancírovalo	avancírovali	avancírovaly	avancírovala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	avancíruje	avancírujíc	avancírujíce

význam

1. (zastarale, vojenský slang) být povýšen na vyšší vojenskou hodnost
   • Když já jsem sloužil na vojně, tak jeden generál spadl s koně a zabil se docela klidně. Chtěli mu pomoct zas na koně, vysadit ho, a divěji se, že je úplně mrtvej. A měl taky avancírovat na feldmaršálka.

synonyma

1. dostat frčku, (neutrálně) povýšit