bělohlavý

čeština

výslovnost

• IPA: [bjɛlɔɦlaviː]

homofony

• bělohlaví

dělení

• bě-lo-hla-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	bělohlavý	bělohlavý	bělohlavá	bělohlavé	bělohlaví	bělohlavé	bělohlavé	bělohlavá
genitiv	bělohlavého	bělohlavého	bělohlavé	bělohlavého	bělohlavých	bělohlavých	bělohlavých	bělohlavých
dativ	bělohlavému	bělohlavému	bělohlavé	bělohlavému	bělohlavým	bělohlavým	bělohlavým	bělohlavým
akuzativ	bělohlavého	bělohlavý	bělohlavou	bělohlavé	bělohlavé	bělohlavé	bělohlavé	bělohlavá
vokativ	bělohlavý	bělohlavý	bělohlavá	bělohlavé	bělohlaví	bělohlavé	bělohlavé	bělohlavá
lokál	bělohlavém	bělohlavém	bělohlavé	bělohlavém	bělohlavých	bělohlavých	bělohlavých	bělohlavých
instrumentál	bělohlavým	bělohlavým	bělohlavou	bělohlavým	bělohlavými	bělohlavými	bělohlavými	bělohlavými

význam

1. mající bílou hlavu

související

• Bělohlávek

slovní spojení

• orel bělohlavý
• sup bělohlavý