balámita

čeština

výslovnost

• IPA: [balaːmɪta]

dělení

• ba-lá-mi-ta

etymologie

Odvozeno od biblického jména Balám, tedy Ballam (sr. 2 P 2,15). Doloženo pouze v 1. osobě plurálu v podobě balaamité.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	balámita	balámité / balámiti
genitiv	balámity	balámitů
dativ	balámitovi	balámitům
akuzativ	balámitu	balámity
vokativ	balámito	balámité
lokál	balámitovi	balámitech
instrumentál	balámitou	balámity

poznámka: deklinační paradigma vytvořeno dle novodobé analogie

význam

1. kněz, který je povahou a jednáním hrabivý jako biblický Balaam

překlady

1. chamtivec

   • angličtina: greedy person m
   • němčina: Raffke m

synonyma

1. balámenec, chamtivec, hamižník, mamonář

poznámky

• Elektronický slovník staré češtiny [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-02-12]. Heslo balámita.