beeilen

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

němčina

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

be- + eilen (pospíchat)

sloveso

[editovat]
  • zvratné
  • slabé
  • pomocné sloveso standardně haben
časování
infinitiv beeilen
příčestí prézens beeilend
příčestí minulé beeilt
indikativ 1. osoba 2. osoba 3. osoba
prézens singulár ich beeile mich  du beeilst dich  er, sie, es beeilt sich 
plurál wir beeilen uns  ihr beeilt euch  sie beeilen sich 
préteritum Singular ich beeilte mich  du beeiltest dich  er, sie, es beeilte sich 
plurál wir beeilten uns  ihr beeiltet euch  sie beeilten sich 
imperativ
singulár - beeile dich ! -
plurál - beeilt euch ! beeilen Sie sich !
konjunktiv I
prézens singulár ich beeile mich  du beeilest dich  er, sie, es beeile sich 
plurál wir beeilen uns  ihr beeilet euch  sie beeilen sich 
konjunktiv II
préteritum Singular ich beeilte mich  du beeiltest dich  er, sie, es beeilte sich 
Plural wir beeilten uns  ihr beeiltet euch  sie beeilten sich 

význam

[editovat]
  1. pospíšit si, přichvátnout si, pospíchat
    • Beeil dich, bitte! Der Zug wird sehr bald abfahren – Pospěš si, prosím!

synonyma

[editovat]
  1. hasten, beschleunigen; sputen

související

[editovat]

externí odkazy

[editovat]