berouce
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [bɛrɔʊ̯t͡sɛ]
dělení[editovat]
- be-rou-ce
sloveso[editovat]
význam[editovat]
- přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa brát
- Není však pochyby, že papež prokázal toto dobrodiní králi a zemi pod výminkami, kteréžto berouce původ svůj z tehdejších politických poměrů říše německé, měly zase provoditi v nich moc rozhodnou.[1]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Kralování Přemysla Otakara I., s. 347–369.