bezcharakterní
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [bɛsxaraktɛrɲiː]
dělení
[editovat]- bez-cha-rak-ter-ní
přídavné jméno
[editovat]- měkké
skloňování
[editovat]| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní |
| genitiv | bezcharakterního | bezcharakterního | bezcharakterní | bezcharakterního | bezcharakterních | bezcharakterních | bezcharakterních | bezcharakterních |
| dativ | bezcharakternímu | bezcharakternímu | bezcharakterní | bezcharakternímu | bezcharakterním | bezcharakterním | bezcharakterním | bezcharakterním |
| akuzativ | bezcharakterního | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní |
| vokativ | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní | bezcharakterní |
| lokál | bezcharakterním | bezcharakterním | bezcharakterní | bezcharakterním | bezcharakterních | bezcharakterních | bezcharakterních | bezcharakterních |
| instrumentál | bezcharakterním | bezcharakterním | bezcharakterní | bezcharakterním | bezcharakterními | bezcharakterními | bezcharakterními | bezcharakterními |
stupňování
[editovat]| stupeň | tvar |
|---|---|
| pozitiv | bezcharakterní |
| komparativ | bezcharakternější |
| superlativ | nejbezcharakternější |
význam
[editovat]- mající nečestnou povahu
- Byl to muž sice vzdělaný a výmluvný, ale bezcharakterní, ješitný, zištný a ctižádostivý.[1]
- (zastarale) mající nevýrazné osobnostní rysy
překlady
[editovat]- mající nečestnou povahu
- němčina: charakterlos
- nizozemština: karakterloos, gewetenloos
- —
poznámky
[editovat]- ↑ Mystopol. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1901. s:Ottův slovník naučný/Mystopol Díl 17, s. 943.