bezdětek

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [bɛzɟɛtɛk]

dělení[editovat]

  • bez-dě-tek

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ bezdětek bezdětci
genitiv bezdětka bezdětků
dativ bezdětku / bezdětkovi bezdětkům
akuzativ bezdětka bezdětky
vokativ bezdětku bezdětci
lokál bezdětku / bezdětkovi bezdětcích
instrumentál bezdětkem bezdětky

význam[editovat]

  1. člověk nemající děti[1]
    • Arciže krásná kněžna Kedruta považována za dědičku země rakouské, an strýc její, panující vévoda, zůstával bezdětkem (…)[2]

související[editovat]

přídavné jméno[editovat]

význam[editovat]

  1. jmenný tvar jednotného čísla mužského rodu adjektiva bezdětný[1]
    • Martin viděl, jak jiní mladí manželé jsou šťastni ve svých dítkách; i on toužil po sladkém úsměvu svého dítěte, i on prahl po dědici, a byl už přes rok ženat a bezdětek, a co horšího, posud nebylo žádné, sebe skrovnější naděje, že Rozárka bude matkou.[3]

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-02-20]. Heslo bezdětek.
  2. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Kralování Václava I., s. 370–405.
  3. Alois Vojtěch Šmilovský: Martin Oliva