bigamický

čeština

výslovnost

• IPA: [bɪgamɪt͡skiː]

dělení

• bi-ga-mic-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	bigamický	bigamický	bigamická	bigamické	bigamičtí	bigamické	bigamické	bigamická
genitiv	bigamického	bigamického	bigamické	bigamického	bigamických	bigamických	bigamických	bigamických
dativ	bigamickému	bigamickému	bigamické	bigamickému	bigamickým	bigamickým	bigamickým	bigamickým
akuzativ	bigamického	bigamický	bigamickou	bigamické	bigamické	bigamické	bigamické	bigamická
vokativ	bigamický	bigamický	bigamická	bigamické	bigamičtí	bigamické	bigamické	bigamická
lokál	bigamickém	bigamickém	bigamické	bigamickém	bigamických	bigamických	bigamických	bigamických
instrumentál	bigamickým	bigamickým	bigamickou	bigamickým	bigamickými	bigamickými	bigamickými	bigamickými

význam

1. vztahující se k bigamii
   • Kos z mé zahrádky je vlastníkem čtyř katastrálních čísel neboli čtyř zahrádek, na kterých má výhradní právo vytahovat žížaly, rozhrabávat kytky a uštipovat pupence krokusů. Jsa přísně bigamický, žije nejčastěji ve třech; ten třetí je domácí přítel, takový jednoletý flákač, kterého se zákonitý manžel zjara nějakým způsobem zbaví.

překlady

1. vztahující se k bigamii

   • italština: bigamo
   • nizozemština: bigaam