bitevní

čeština

výslovnost

• IPA: [bɪtɛvɲiː]

dělení

• bi-tev-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní
genitiv	bitevního	bitevního	bitevní	bitevního	bitevních	bitevních	bitevních	bitevních
dativ	bitevnímu	bitevnímu	bitevní	bitevnímu	bitevním	bitevním	bitevním	bitevním
akuzativ	bitevního	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní
vokativ	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní	bitevní
lokál	bitevním	bitevním	bitevní	bitevním	bitevních	bitevních	bitevních	bitevních
instrumentál	bitevním	bitevním	bitevní	bitevním	bitevními	bitevními	bitevními	bitevními

význam

1. vztahující se k bitvě
   • Představte si, že by historik napsal: Pan Napoleon sehrál výstižně, nenapodobitelně svou vynikající roli v dějinách světových; bitevní scény podal se strhující vervou, jeho maska císaře byla znamenitá, avšak na Svaté Heleně hrál mdle a bez tempa.

překlady

1. vztahující se k bitvě

   • němčina: Kampf-
   • nizozemština: gevechts-

související

• bitevník
• bitva