Přes starohornoněmčinu z předpokládaného pragermánského *bitraz. Srovnej anglické i nizozemské bitter týchž významů.
- V příslovečné a přísudkové funkci
- bitter
| deklinace
|
pád
|
singulár
|
plurál
|
| mužský rod
|
ženský rod
|
střední rod
|
všechny rody
|
| silná
|
nominativ
|
bitterer
|
bittere
|
bitteres
|
bittere
|
| genitiv
|
bitteren
|
bitterer
|
bitteren
|
bitterer
|
| dativ
|
bitterem
|
bitterer
|
bitterem
|
bitteren
|
| akuzativ
|
bitteren
|
bittere
|
bitteres
|
bittere
|
| slabá
|
nominativ
|
der bittere
|
die bittere
|
das bittere
|
die bitteren
|
| genitiv
|
des bitteren
|
der bitteren
|
des bitteren
|
der bitteren
|
| dativ
|
dem bitteren
|
der bitteren
|
dem bitteren
|
den bitteren
|
| akuzativ
|
den bitteren
|
die bittere
|
das bittere
|
die bitteren
|
| smíšená
|
nominativ
|
ein bitterer
|
eine bittere
|
ein bitteres
|
keine bitteren
|
| genitiv
|
eines bitteren
|
einer bitteren
|
eines bitteren
|
keiner bitteren
|
| dativ
|
einem bitteren
|
einer bitteren
|
einem bitteren
|
keinen bitteren
|
| akuzativ
|
einen bitteren
|
eine bittere
|
ein bitteres
|
keine bitteren
|
- hořký, trpký (i přeneseně)
- süß
| Adjektivum (i)
|
singulár
(neurč. tvar)
|
plurál/
urč. tvar
|
| Rod
|
| společný
|
bitter
|
bittra
|
| střední
|
bittert
|
stupňování
- hořký, trpký
- zatrpklý, zahořklý
bitter? • info