bitter

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈbɪtɐ],  bitter^{? • info}

etymologie

Přes starohornoněmčinu z předpokládaného pragermánského *bitraz. Srovnej anglické i nizozemské bitter týchž významů.

přídavné jméno

skloňování

V příslovečné a přísudkové funkci

bitter

deklinace	pád	singulár			plurál
		mužský rod	ženský rod	střední rod	všechny rody
silná	nominativ	bitterer	bittere	bitteres	bittere
	genitiv	bitteren	bitterer	bitteren	bitterer
	dativ	bitterem	bitterer	bitterem	bitteren
	akuzativ	bitteren	bittere	bitteres	bittere
slabá	nominativ	der bittere	die bittere	das bittere	die bitteren
	genitiv	des bitteren	der bitteren	des bitteren	der bitteren
	dativ	dem bitteren	der bitteren	dem bitteren	den bitteren
	akuzativ	den bitteren	die bittere	das bittere	die bitteren
smíšená	nominativ	ein bitterer	eine bittere	ein bitteres	keine bitteren
	genitiv	eines bitteren	einer bitteren	eines bitteren	keiner bitteren
	dativ	einem bitteren	einer bitteren	einem bitteren	keinen bitteren
	akuzativ	einen bitteren	eine bittere	ein bitteres	keine bitteren

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	bitter
komparativ	bitterer
superlativ	am bittersten

význam

1. hořký, trpký (i přeneseně)

antonyma

1. süß

související

• Bitterkeit
• bittersüß

švédština

výslovnost

• IPA: [˅uːjift],  bitter^{? • info}
• 1. intonace

přídavné jméno

skloňování

Adjektivum (i)	singulár (neurč. tvar)	plurál/ urč. tvar
Rod
společný	bitter	bittra
střední	bittert

stupňování

Tvar (i)	neurčitý	určitý
Komparativ	bittrare
Superlativ	bittrast	bittraste

význam

1. hořký, trpký
2. zatrpklý, zahořklý

související

• bittert