bourreau

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo singulár plurál
nominativ bourreau bourreaux

význam

[editovat]
  1. kat, popravčí
    • Le bourreau trancha la tête de la condamnée d'un seul coup. – Kat sťal odsouzenou jedním úderem.
    • « Mais qui êtes-vous donc? » s'écrièrent tous les témoins de cette scène. — Demandez-le à cette femme, dit l'homme au manteau rouge, car vous voyez bien qu'elle m'a reconnu, elle. — Le bourreau de Lille, le bourreau de Lille!» s'écria Milady en proie à une terreur insensée et se cramponnant des mains à la muraille pour ne pas tomber. – "Kdo ale tedy jste?" zvolali svědkové této scény. "Na to se zeptejte této ženy," odpověděl muž v rudém plášti, "protože vidíte, že ona mě poznala." - "Lillský kat, kat z Lille!" vykřikla Mylady v šílené hrůze a rukama se chytala stěny, aby neupadla.[1]
    • Malgré l’activité des bourreaux, les préparatifs du supplice ne purent être achevés avant le coucher du soleil. – I přes horlivou snahu katů nemohla být příprava popravy dokončena před západem slunce.[2]
  2. (přeneseně) surovec, nelida
    • Arrête ce jeu! Tu fais tes devoirs, je pars à une réunion. - Bourreau d'enfant! J'étais au 6e niveau! (…) Mes copains, ils ont trop de chance... des parents gentils qui les laissent tout faire... la télé dans leur chambre... – Zastav tu hru! Uděláš úkoly, já jdu na schůzi. - Ty jsi hrozně zlá! Byl jsem už v šestém levelu! (…) To mí kamarádi mají kliku... rodiče, kteří je nechají dělat, co je baví... mají telku v pokoji..[3]

synonyma

[editovat]
  1. coupe-tête, guillotineur, (zastarale) exécuteur
  2. (personne) inhumain(e); très méchant, insupportable

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Alexandre Dumas: Les Trois Mousquetaires, kapitola o popravě Mylady
  2. Chateaubriand: Atala, 1801 - převzato z Wiktionnaire
  3. Dominique de Saint Mars, Serge Bloch: Max n'en fait qu'à sa tête, ediční řada Calligrame, vydavatelství Christian Gallimard, Paříž 2004, ISBN 2-88480-099-9, str.12-13