brnkl

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈbr̩ŋ.kl̩]

dělení

[editovat]
  • brn-kl

varianty

[editovat]

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • ambitranzitivní

význam

[editovat]
  1. jednotné číslo mužského rodu minulého příčestí činného slovesa brnknout
    • Spočítal jsem si, že to do zavírací doby nestihnu. Tak jsem jim zavolal, rezervaci zrušil, brnkl domů, oznámil tu smutnou zprávu dětem a jako spráskaný pes pokračoval k hlášené zácpě.[1]
  2. třetí osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu minulého času mužského rodu slovesa brnknout
    • „To není špatnej nápad,“ souhlasil Denis. „Vláďo, začněte!“ Vláďa uchopil nástroj, naladil šest strun, brnkl a moll: „Raz dva tři, a Věra řekla mi že jsem z reklamy a já zas na to, že jsem vod novin já hledal u Věry jen trochu důvěry tak řekl jsem pár něžných volovin,“ zpíval Vláďa sólo.[2]

synonyma

[editovat]
  1. zabrnkal; zatelefonoval, zavolal
  2. zabrnkal, drnkl; zatelefonoval, zavolal

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Jeremy CLARKSON: Ďábelská jízda, z angličtiny přeložil Aleš DROBEK. Ed. Dokořán, Praha 2015
  2. Karel KRYL: Prózy, posmrtně v nakl. Torst, Praha 2017